Půda – složení a vlastnosti

Půda je mimořádně důležitým prvkem přírody, který ovlivňuje mnoho aspektů našeho života. Její kvalita totiž ovlivňuje výnosy plodin a jejich výživovou a chuťovou hodnotu. V České republice se vyznačuje obrovskou rozmanitostí půd, což znamená, že každá z nich má své jedinečné fyzikální a chemické vlastnosti.

Co je vlastně půda?

Půda je mimořádně důležitý prvek přírody, který plní mnoho funkcí. Skládá se z různých složek a má své unikátní vlastnosti a strukturu. Její složení zahrnuje: kameny, vzduch, vodu a zbytky živých nebo mrtvých organismů. Půdu tvoří také mnoho mikroorganismů – bakterie, houby nebo prvoci – které ovlivňují procesy probíhající v půdě.

Vlastnosti půdy závisí na druhu látek vyskytujících se v daném geografickém místě a klimatu panujícím v této oblasti. V České republice se vyskytuje celá řada půdních typů, jejichž výskyt se liší v závislosti na regionu a místních podmínkách. Hlavními půdními typy vyskytujícími se v ČR jsou hnědozem (nejběžnější), černozem (hlavně v jižní části země) a rendziny (hlavně v horských oblastech).

Proč je znalost o půdě důležitá?

Struktura půdy je pro zemědělství velmi důležitým faktorem, protože ovlivňuje možné výnosy pěstovaných rostlin a jejich chuťovou kvalitu a výživovou hodnotu. Proto je zkoumání vrstevnatého profilu půdy základní metodologií pro hodnocení produkčního potenciálu pozemku před zahájením jeho využívání.

Vlastnosti půdy

Vlastnosti půdy jsou souborem vlastností, které definují její fyzikální, chemické, biologické a minerální charakteristiky. Tyto vlastnosti ovlivňují úrodnost půdy, tedy její schopnost podporovat růst a vývoj rostlin. Rozlišujeme primární, základní nebo přirozené vlastnosti, které jsou výsledkem přírodních geologických a klimatických procesů, a funkční nebo sekundární vlastnosti, na které může člověk ovlivnit pěstováním, hnojením a využíváním půdy.

Typy půd lze určit na základě vlastností konkrétní půdy. Například kyselá půda se vyznačuje vysokým obsahem vodíkových iontů, zatímco alkalické půdy mají vysokou úroveň hydroxidových iontů. Kyselost půdy (kyselá, alkalická nebo neutrální) lze změřit pomocí příslušného zařízení.

Jednou z nejdůležitějších vlastností půdy je její struktura, která určuje schopnost částic půdy spojovat se do větších agregátů nazývaných hrudek. Struktura půdy ovlivňuje její porozitu – součet volných prostor v jednotce objemu půdy. Porozita zase ovlivňuje schopnost půdy propouštět vodu a vzduch, což je klíčové pro zdraví rostlin.

Další důležité vlastnosti půdy jsou:

  • půdní koloidy – nejmenší částice půdy, které hrají aktivní roli v chemických procesech a určují úrodnost půdy
  • hustota půdy – měří hmotnost půdy a nepřímo množství vzduchu v půdě
  • soudržnost – síla, s jakou jsou částice půdy spojeny
  • lepivost – přilnavost půdy k různým povrchům

sorpce – schopnost půdy zadržovat na svém povrchu částice různých látek.

Vodní, propustnostní a tepelné vlastnosti půdy jsou také důležité. Vodní kapacita půdy závisí na jejích mechanických složkách, struktuře a přítomnosti koloidů. Propustnost určuje schopnost půdy absorbovat vodu a pronikat do ní. Tepelná vlastnost je množství tepla potřebné k ohřátí určitého objemu půdy o 1 stupeň Celsia.

Organismy půdního prostředí – co jsou a jakou roli hrají v životním prostředí?

Organismy půdního prostředí hrají klíčovou roli v zemědělství, účastní se procesů, které mají základní vliv na vlastnosti půdy. Díky nim dochází k přeměně organické hmoty na živiny, které jsou dostupné pro rostliny. Mezi tyto organismy půdního prostředí patří různé formy života, jako jsou houby, bakterie, viry a řasy. Často jsou přítomny kolem kořenového systému rostlin a v oblastech, kde se vyskytuje velké množství organické hmoty nebo hnojiv zvířecího původu.

Další živé organismy, jako jsou prvoci, hlístice nebo mikročlenovci, kontrolují činnosti mikroorganismů nižší úrovně. Mají vliv na udržování rovnováhy v půdním ekosystému, některé z nich mohou působit jako škůdci a parazité rostlin, zatímco jiné jako aktivátory mikroflóry půdy.

K tvorům obývajícím půdu patří také dešťovky, termity, mravenci, stonožky, stonožky, brouci, housenky a štíři. Mikroorganismy půdního prostředí hrají důležitou roli v procesu větrání půdy, což vede k zvýšení její propustnosti. Mikroorganismy vytvářejí kanály a prostory v půdní struktuře svou biologickou aktivitou, což přispívá k lepšímu průtoku vody. Díky tomu je voda více dostupná pro rostliny a další organismy v půdě.

Půdní organismy umožňují správný vývoj rostlin tím, že vytvářejí humusovou vrstvu, což je vrstva půdy bohatá na organické látky, která je klíčová pro udržení úrodnosti půdy. V České republice se vyskytuje mnoho různých typů půd a tedy i různorodost půdních organismů, což má přímý vliv na možnosti zemědělského pěstování v různých regionech země.

Kyselé a alkalické půdy – základní rozdíly

Kyselé a alkalické půdy se liší základními vlastnostmi, které mají přímý vliv na pěstování rostlin. Hodnota pH půdy, tedy kyselost, je jedním z nejdůležitějších složek půdy, která určuje její vlastnosti, stanovuje druh půdy a ovlivňuje schopnost rostlin přijímat živiny.

Kyselé půdy mají pH v rozmezí 3,5-5,5 a jsou charakteristické pro oblasti s vysokým hromaděním humusu, ale s malým množstvím vápníku. Nízké pH ovlivňuje strukturu půdy, zvyšuje riziko vývoje plísní a způsobuje úbytek prospěšných půdních bakterií. Pro stanovení pH půdy lze provést testování pomocí testovací sady, která pomůže určit obsah vápníku a zabránit jeho nadměrnému vápnění. Vzorek půdy lze získat z libovolné části pěstování.

Naopak alkalická půda má pH nad 7,0 a obsahuje velké množství vápníku. Půdy s takovým pH snadno vytvářejí hrudkovitou strukturu, což se projevuje v lepších vodních a vzdušných poměrech. Tyto půdy obsahují zásadité kationty, jako jsou Ca2+, Mg2+ a K+. Na takových půdách je vstřebatelnost fosforu nízká, což může ztěžovat správný vývoj rostlin. Alkalické pH půdy vzniká v důsledku převahy hydroxidových iontů OH- nad ionty H+, což je charakteristické pro suché a polosuché oblasti.

Kyselost půdy je proměnná hodnota a na její změny má vliv mnoho faktorů, proto se doporučuje pravidelná kontrola půdy. Důležité je si uvědomit, že kyselost půdy má klíčový vliv na schopnost rostlin přijímat živiny, což je klíčové pro jejich správný vývoj. Volba druhu půdy by měla záviset na preferencích pěstovaných rostlin.

Význam organické hmoty při stanovení úrodnosti půdy

Organická hmota hraje klíčovou roli při udržování zdraví a úrodnosti půdy. Je to základní ukazatel kvality půd, rozhodující o jejich fyzikálně-chemických vlastnostech, jako jsou sorpční a vyrovnávací schopnosti. Vysoký obsah humusu v půdách stabilizuje jejich strukturu, snižuje náchylnost k zhutnění a degradaci způsobené vodní a větrnou erozí.

Organická hmota, která je převážně rostlinného původu, obsahuje všechny nezbytné živiny pro rostliny. Proto nahromaděná organická hmota je zásobárnou živin. Navíc organická hmota zlepšuje strukturu půdy, udržuje její vrstvy a minimalizuje erozi. Aktivní a některé odolné organické složky půdy, spolu s mikroorganismy, jako jsou houby, se podílejí na vázání částic půdy do větších agregátů. Stabilní organická frakce, známá jako humus, absorbuje a udržuje živiny ve formě dostupné pro rostliny. V praxi organická hmota uvolňuje tyto živiny po rozkladu, obnovujíc tak zdroj živin pro rostliny.

Navíc organická hmota zlepšuje strukturu půdy, udržuje její vrstvy a minimalizuje erozi. Aktivní a některé odolné organické složky půdy, spolu s mikroorganismy, jako jsou houby, se podílejí na vázání částic půdy do větších agregátů.

Nicméně rovnováha mezi přidáváním a rozkladem organické hmoty je důležitá pro udržení zdravého množství humusu v půdě. Když přidávání je menší než rozklad, organická hmota v půdě klesá. Na druhé straně, když přidávání je větší než rozklad, organická hmota v půdě roste.

Půdy v České republice mohou mít střední až vysoký obsah humusu, což by mělo být zohledněno při plánování pěstování a volbě vhodných druhů rostlin. Antropogenní faktory, jako je využívání půdy, intenzifikace zemědělství, osevní postup, přítomnost krycích plodin a úroveň organického hnojení, mají významný vliv na obsah organické hmoty v půdě.

Shrnutí

Půda je klíčovým prvkem životního prostředí, který má přímý vliv na kvalitu a účinnost zemědělských plodin. Vlastnosti půdy, jako je struktura, pH, poréznost a obsah organické hmoty, rozhodují o její schopnosti podporovat růst rostlin. V České republice existuje mnoho různých typů půd, včetně kyselých a alkalických půd, které mají různé vlastnosti a vyžadují různý přístup k pěstování.

Půdní organismy, jako jsou bakterie, houby a různé mikroorganismy, hrají klíčovou roli při udržování zdraví a úrodnosti půdy. Znalost půdy je nezbytná pro zemědělce a zahradníky, aby maximalizovali produktivitu a zabránili degradaci půdy.

Copyrights (C) 2023 by LIFEZPKWS
Privacy Policy
powered by getknow
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram
This site is registered on wpml.org as a development site.